facebook koste

Facebook komunikace naší obce Újezd nad Lesy

Facebook je v Újezdě nad Lesy významným komunikačním médiem. Jsou to dva roky, kdy Blanka Charvátová (tehdy matka na rodičovské, nyní zastupitelka) založila fb skupinu Újezd nad Lesy – místo pro život. Skupina má dnes přes dva tisíce členů, kteří si sdílejí a komentují zajímavosti z Újezda a okolí, doporučují si lékaře, řemeslníky. 

Po komunálních volbách na podzim 2018 byla založena další fb skupina s názvem „Oficiální diskuzní skupina Újezda nad Lesy“, na níž je přímý odkaz na webových stránkách MČ Praha 21. Nedávno byla skupina přejmenována na “Újezd nad Lesy – Diskuzní Skupina MČ Praha 21“ Tato skupina je uzavřená, správcem  (a fakticky tedy jakýmsi “majitelem”) je pan starosta a s administrací mu pomáhají další osoby, sympatizanti vládnoucí koalice.

Ač v původním názvu znělo slovo „oficiální“, nejedná se o oficiální komunikační kanál Úřadu MČ směrem k občanům, tímto kanálem je tradiční tištěný zpravodaj, samozřejmě úřední deska a pak facebooková stránka „Městská část Praha 21“. Název byl matoucí, dalo by se říct klamavý, a to zřejmě vedlo k jeho změně. Skupina je uzavřená, správcové schvalují přijetí nových členů několik dní (to byl i můj případ). 

V průběhu existence skupiny pak došlo k zpřísnění podmínek členství  v tom smyslu, že člen nesmí mít nastavenou blokaci jiných osob.

Blokování jiných osob je standardní nástroj Facebooku proti spamu, agresivitě, obtěžování, atd.
“Když někoho zablokujete, už vás nebude moci například označit nebo si zobrazit obsah, který zveřejňujete na své timeline / zdi.” zdroj


V této souvislosti se nabízí několik otázek:

1. Může obecní úřad zřídit uzavřenou fb skupinu, stanovovat podmínky členství, které jsou pro občany omezující, a ve finále tak komunikovat jen s omezeným počtem občanů?

2. Mohou podmínky takové skupiny ukládat členům zákaz blokace?

3. Existují nějaké modelové situace, jak s Facebookem v rámci obce pracovat?

Na tyto otázky jsem neznal odpověď, proto jsem oslovil dvě instituce – Transparency International a Otevřenou společnost.


Rychlé odpovědi.

1. Může obecní úřad zřídit uzavřenou fb skupinu, stanovovat podmínky členství, které jsou pro občany omezující, a ve finále tak komunikovat jen s omezeným počtem občanů?

Otevřená společnost (Mgr. Oldřich Kužílek, poradce pro otevřenost veřejné správy) pak uvádí, že „povinností člena zastupitelstva je vykonávat funkci v zájmu občanů (tedy všech). Komunikovat pomocí určité platformy pouze s částí (nějak) selektovaných občanů je na pováženou“.

2. Mohou podmínky takové skupiny ukládat členům zákaz blokace?

Účast ve skupině nemůže být odmítána proto, že mimo ni uživatel blokuje některé uživatele celkové platformy Facebook. (Otevřená společnost)

Pokud však technicky dochází k tomu, že je někomu odpírána účast proto, že mimo skupinu blokuje přístup některých uživatelů ke svým příspěvkům, pak bych to považoval za nepřípustnou selekci. Účast ve skupině nemůže být odmítána proto, že mimo ni uživatel blokuje některé uživatele celkové platformy Facebook.

3. Existují nějaké modelové situace, jak s Facebookem v rámci obce pracovat?

Tyto otázky nejsou v právní praxi uspokojivě řešeny, doporučuje pan Petřík z Transparency International „obrátit se s touto otázkou na soud”


Celé odpovědi

1. Může obecní úřad zřídit uzavřenou fb skupinu, stanovovat podmínky členství, které jsou pro občany omezující, a ve finále tak komunikovat jen s omezeným počtem občanů?

Sdílím část odpovědi na první otázku, kterou jsem obdržel od Transparency International: „v současné době v České republice situace okolo sociálních sítí není nijak regulovaná. Domoci se nastavení skupiny jako veřejně otevřené je asi nemožné, jde totiž stále o využívání služby soukromoprávní společnosti Facebook a ne o úřední desku nebo veřejný prostor obce. Co se názvu týče, jméno skupiny nyní zní „Újezd nad Lesy – Diskuzní Skupina MČ Praha 21“ a popis zní „Diskuzní skupina moderovaná úřadem MČ Praha 21 – Újezd nad Lesy“, nicméně odkaz na tuto skupinu na webových stránkách MČ Praha 21 skutečně uvádí, že jde o „Oficiální diskuzní skupinu Újezda nad Lesy“. Tento popis nespatřuji jako nejšťastnější, zvláště, když jediným administrátorem skupiny je starosta Městské části Praha 21 a i to dává skupině určitý oficiální charakter

Mezi základní oprávnění občanů obce patří zejména právo na informace o činnosti těch, kteří spravují jejich záležitosti, tedy o orgánech obce. Způsob výkonu tohoto práva upravuje §16 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. V souvislosti s touto situací jde zejména o právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska, právo vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce, právo nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce a pořizovat z nich výpisy, právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce, právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty. Mám za to, že skupina na Facebooku nemůže být chápána jako alternativa k veřejné schůzi s občany či místnímu rozhlasovému vysílání, natož pak k zasedání zastupitelstva.

Otevřená společnost (Mgr. Oldřich Kužílek, poradce pro otevřenost veřejné správy) pak uvádí, že „povinností člena zastupitelstva je vykonávat funkci v zájmu občanů (tedy všech). Komunikovat pomocí určité platformy pouze s částí (nějak) selektovaných občanů je na pováženou“.

2. Mohou podmínky takové skupiny ukládat členům zákaz blokace?

Ohledně zákazu blokace se pan Kužílek z Otevřené společnosti vyjádřil takto: „v zásadě poněkud technologickou otázkou může být pravidlo skupiny zakazující blokování. Pokud je možné odlišit blokování pouze pro tuto skupinu od blokování v komunikaci mimo tuto skupinu, bylo by to dle mého soudu přípustné – skupina jako komunikační prostředek MČ může být pojata jako principiálně transparentní, tedy že všichni účastníci vidí vše.

Pokud však technicky dochází k tomu, že je někomu odpírána účast proto, že mimo skupinu blokuje přístup některých uživatelů ke svým příspěvkům, pak bych to považoval za nepřípustnou selekci. Účast ve skupině nemůže být odmítána proto, že mimo ni uživatel blokuje některé uživatele celkové platformy Facebook. Pro zavedení takového pravidla by správce musel umět zajistit odlišení těchto dvou blokací.“

3. Existují nějaké modelové situace, jak s Facebookem v rámci obce pracovat?

Vzhledem k tomu, že tyto otázky nejsou v právní praxi uspokojivě řešeny, doporučuje pan Petřík z Transparency Internationalobrátit se s touto otázkou na soud, který by se tak musel vypořádat s velikým problémem dnešní doby (falešné profily, blokace a cenzura na sociálních sítích) a to za situace, kdy v České republice tato problematika není upravena ani zákonem, ani soudní judikaturou.“

facebook koste

Tyto informace jsem si vyžádal i z důvodu, že pravidelně fotografuji semináře a workshopy na téma použití sociálních sítí pro města a obce. Naposledy tento čtvrtek [16.1.2020]. 

A vždy tam od etablovaných lidí zazní, jak je důležité držet komunikaci obce nebo města odděleně od komunikace politiků.

Na obecní sociální sítě má vkládat informace jen obec a politici se ze svých profilů mohou k situaci vyjadřovat, stejně jako další občané.

Proto chci, aby úřad ze své webové stránky zcela odstranil odkaz na bývalou “oficiální”, dnes “Újezd nad Lesy – Diskuzní Skupina MČ Praha 21“.

Úřad by měl zabezpečit řádné fungování sítě Twitter a nebo ho zrušit. Kdo ví, co je aplikace IFTTT, tak chápe.

Další ostudou je sociální síť Google+, která již řadu měsíců ani neexistuje.

Pan Petřík z Transparency International píše, že bude potřeba se obrátit na soud. O této možnosti uvažuji z důvodu vytvoření precedentu.


Možná vás napadlo, proč z toho dělám takovou vědu. Proč si někoho prostě neodblokuji?

  1. Já osobně nejsem moc zastánce nekonečných diskuzí a napadání. Něco prodiskutovat a udělat to. To jsem já.
  2. Nejsem zastánce vracet se k ukřivděné minulosti. Vy jste mi v minulosti nedal like u mého příspěvku a dodnes si to pamatuji! Žiju opravdově a ne virtuáně. Že si někdy šlápneme na nohu se prostě stane. Nic víc.
  3. Máme každý svobodnou možnost si vybrat, kdo nás může sledovat a kdo ne. Nikdo nemáme žádnou povinnost zvát si domů někoho, koho si zvát nechceme.


Závěrem bych rád poděkoval za možnost sdílet na těchto stránkách můj článek, někde na sociálních sítích by rychle zapadl. Pavel Dufek a spol >>

Facebook komentáře